Mýty kolem jaderné energetiky – předpotopní technika

Uveřejněno dne 2 srpna 2019 000 13:41
Jaderné elektrárny, které jsou staré už několik desetiletí, jsou prý zastaralé a proto i náchylné k haváriím. Přednost by měly dostat moderní technologie, protože jsou efektivnější. Jak je tomu ve skutečnosti? (délka blogu 10 min)

V touze obhájit svůj strach z “jádra” používají odpůrci nejrůznější (často irelevantní) argumenty. Oblíbený je názor, vystižený následujícími větami:

“Jaderné elektrárny, které dnes dodávají energii do sítě, byly stavěny před mnoha desetiletími. Každý dům postupem čas zestárne a zchátrá. Auto, koupené v sedmdesátých letech dnes bude velice draze opečovávaným veteránem nebo dávno ztratilo oprávnění k výjezdu na silnici. Počítač z doby před dvaceti lety se nedá srovnat s tím, co se dá koupit dnes. Jen jaderné elektrárny, prastaré konstrukty z doby předpotopní (*rozuměj – z doby, ve které jsem ještě nebyl na světě – dodatek autorky*) jsou pořád ještě využívané a hrozí proto havárie a celkové zamoření krajiny radioaktivitou.”

Jak je tomu doopravdy?

Mýtus stáří

Pokud bychom srovnávali samotné stáří jednotlivých technologií, je jaderná energetika naopak nejmladší z těch, které se dnes používají pro masovou výrobu energie. Nikoho jistě nepřekvapí, že spalováním různých paliv získávalo lidstvo energii už před mnoha tisíci roků – podobně je na tom vodní a větrný pohon. První lokální větrné “elektrárny” (mlýny nebo čerpadla vody) se používaly už před pěti tisíci lety.

O to samozřejmě odpůrcům jaderné energetiky nejde. Rozšiřují spíše obavy z přestárlých součástek u desetiletí pracujících elektráren. Elektrárna je samozřejmě velice komplikovaný projekt, ve kterém se účastní velké množství jednotlivých součástek. S autem nebo s počítačem se samozřejmě srovnat nedají. V argumentu odpůrců je totiž skryta jedna nenápadná ale zásadní chyba. A pokud má jejich argument úspěch, tak jen proto, že apeluje na “staré dobré zažité” zkušenosti, kombinované se strachem, který znemožňuje logické myšlení.

Co má jaderná elektrárna společného se starým autem?

Pokud uvažujeme o téměř padesátiletém autu, které se po celou dobu své existence účastnilo silničního provozu – je zřejmé, že je patřičně ojeté a celkově sešlé.

V případě jaderné elektrárny se ale nejedná o ojetý a sešlý kus techniky. Na jaderné elektrárny má příslušný úřad (který kontroluje jejich provoz) úplně jiné nároky než majitel starého auta. Jejich stav se neustále řeší, kontroluje, vylepšuje – části techniky se vyměňují za nové, modernější. V původním stavu tak zůstává v podstatě jen “karoserie” – tj. betonové části konstrukce, stavěné například s předpokladem, že vydrží nejen běžný provoz ale také extrémní zážitky jako zemětřesení, jaké se v našich končinách vyskytuje jen jednou za 100 000 let (viz předminulý blog).

Jaderná elektrárna tedy může být “stará” – ve skutečnosti jsou staršího data jen jednotlivé části staveb. To, co se dá jednoduše nahradit a vyměnit za lepší a modernější techniku – se v průběhu času nahrazuje a mění.

Pokud bychom tedy měli srovnávat jadernou elektrárnu s autem – bude to velice dobře opečovávaný miláček s historickou karoserií, našlapaný nejnovější technikou a nejsilnějším motorem, jaký je na trhu dostupný.

… a na tento motor se podívejme zblízka. Neustálé vylepšování jaderné technologie se totiž provozovatelům přes všechny technicky náročné operace a ekonomické těžkosti – velice vyplatí.

Něco málo faktů – faktor efektivity

Na jaderné energetice je samozřejmě neustále co vylepšovat. Může se jednat o jinou a lepší přípravu paliva nebo o jeho jednodušší a levnější dobývání (viz blog o čerpání uranu z moře). Přesto má jaderná energetika v porovnání s ostatními technologiemi jednu obrovskou přednost – je daleko efektivnější.

Tuto efektivitu můžeme i spočítat. Jedná se o bezrozměrnou veličinu, danou podílem energie získané z nějaké energeticky významné činnosti, vůči energii do ní vložené. Dá se pak odvodit z množství vyrobené energie (od které je odečtena ta část, který se zpětně používá samotnou elektrárnou). K výpočtu se mimo jiné používá násobek konečného výkonu elektrárny, její životnosti a koeficientu, který vyjadřuje prostoje na opravu ale také energie, která je potřeba k nalezení a vytěžení paliva.

V následující tabulce jsou údaje, týkající se různých technologií.

Z uvedených čísel vyplývá, proč je argument o zastaralé technologii jaderných elektráren lichý. Výrobcům energie se jednoduše vyplatí modernizovat a udržovat “při životě” i starší jaderné elektrárny. Po našich “energetických dálnicích” jezdí vytuněné oldtimery staré několik desítek let – které jsou přesto bezpečné a moderní.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist